Kostelík a studánka svaté Rozálie

Kraj: Jihočeský 

Okres: Písek

GPS souřadnice: 49.3499381N, 14.3903878E

Bližší informace o studánce naleznete zde: https://www.estudanky.eu/3212-studanka-sv-rozalie

Kostelík naleznete zde: https://mapy.cz/s/jucaleraga

Ke kapli sv. Rozálie a místní studánce nedaleko Bernartic jsem se vydal za mlhavého rána. I přes hustou mlhu jsem se na výlet moc těšil. Prosvištěl jsem Bernarticemi a než jsem se nadál, už jsem byl u kapličky. To se ví, po svých jsem neběžel. Hezky jsem se ke kapličce nechal dovést. Sotva jsem z auta vyskočil, dal jsem se do zkoumání. Od léta, kdy jsem tu byl naposledy, se místo opravdu trošku změnilo.

Rozeběhl jsem se k přístřešku a nestačil jsem valit očadla. Hned první místečko, které jsem měl zkontrolovat, bylo jiné než v létě. To se ví, přístřešek byl na tomtéž místě co v létě, ale nyní měl police plné knih. Takový přístřešek jsem na svých toulkách objevil poprvé. I když musím štěknout, že místo k posezení vybízí. Málokdy tudy někdo projde, občas někdo projede, ale počet člobrdů, kteří se tu za den ukážou, bych spočítal na prstech jedné tlapky. Celý rozčarovaný z upraveného přístřešku jsem se vydal ke kapli.

Kaple sv. Rozálie se za dobu mé nepřítomnosti vůbec nezměnila. Stále stojí skoro sama u pole a stíní jí statné stromy. To se ví, že koruny stromů již nejsou zelené, zato však září všemi barvami podzimu. Pod stromy jsou stále lavičky, vybízející k posezení s krásným výhledem na kapli.

Kolem kaple jsem se musel pořádně porozhlédnout. Lavičky jsem nechal lavičkami a pelášil k velkému kříži. Několikrát jsem jej oběhl a už jsem svištěl mezi stromy k budce s obrázkem. Ta se vůbec nezměnila. Než se člobrdice nadála, už jsem letěl k puklému stromu a prohlížel si obrázky do pukliny zasazené.

Jak jsem si užíval nádherné místo u kaple a prohlížel si obrázky v puklině stromu, zmerčil jsem z dálky psího kámoše. To se ví, měl jsem radost, ale kámoš se moc radostně netvářil. Raději jsem si ho nevšímal a nadále zkoumal okolí.

Psíka jsem nechal psíkem a doufal, že se brzy ukáže jeho člobrda. Už by také bylo na čase, uběhlo tolik času a naježený psík si mne stále prohlížel. Mne ani člobrdici se to vůbec nelíbilo. Co jsme však mohli dělat? No přeci pokračovat v toulání.

Majestátní stromy, kapli, kříže i přístřešek jsem nechal za chvostem a vydal jsem se ke studánce. Krásné malé studánce, stojící pod kaplí. Kdo studánku z dálky vidí a neví, že se jedná o studánku, snadno si jí splete s kapličkou.

Po několika málo rychlých krocích jsem byl u schodů vedoucích ke studánce. Vydal jsem se po nich a než bych pro kostičku doběhl, už jsem byl u studánky. Krásné studánky plné vodičky. Těch hrnečků, co si tu člobrdové nechali.

Prohlížel jsem si studánku, koukal do výklenku se soškami a najednou jsem zjistil, že už nejsem na místě s člobrdicí sám. K mé smečce se připojila barevná číča s nádhernýma zelenýma očima. Kde ta se tu vzala, bylo mi záhadou.

Pomalu se výlet u studánky sv. Rozálie chýlil ke konci. Popohnal jsem člobrdici a už jsem metl k autu. K mému překvapení mne číča stále doprovázela. Hupsnul jsem do auta, štěknul číče na pozdrav, nechal člobrdici rozloučit se s místní kámoškou a už jsem svištěl dál, za dalším dobrodružstvím.

Kostelík najdete mezi obcemi Bernartice a Borovany. Kostelík založili na popud jezuitského pátera Jana Walda roku 1681. Jeho barokní část je ze 17. století. Kostelík, jak jej známe dnes, byl dokončen v roce 1783.

U kostelíka jsou další zajímavá zastavení. Tím nejznámější je studánka sv. Rozálie. Dále v místě najdete kříž a několik svatých obrázků. Na místě si také můžete odpočinout v turistickém přístřešku.